Libeň židovská

Příběh židovské Libně je dlouhou historií, která sahá až do středověku a v pověstech ještě hlouběji. Iluzívní okno, kterým se do těchto časů podíváme, vychází ze stop, na které jsme mohli ještě v nedávná době v Libni narazit. Jen několik památek zůstalo zachováno do dnešních dnů. Úvodem popisuje dílo tři osudy – tři významní libeňští rodáci, kteří se v mládí dostali do soukolí mašinerie druhé světové války. Přežili a podali svědectví.

Panel Židovská Libeň s popisky – součást stálé výstavy Libeňského světa

Legenda:
č. 1 – Arnošt Lustig v Praze na konci 90. let.
č. 2Arnošt Lustig se synem a vnukem na dvoře domu v Sokolovské ulici kde Lustigovi bydleli.
č. 3 – Rodina Lustigova před válkou.
č. 4 – H. Hošková, A. Lustig a H. Hnátová (sestra AL) v Libeňské synagoze.
č. 5 – Kordon německých vojáků při odsunu.
č. 6 – Knížky A. L. vydané v 50. a 60. letech.
č. 7 – Odsun židovských obyvatel.
č. 8 – Filmový plakát „Dita Saxová“ – A. Lustig vytvořil námět a scénář.
č. 9 – Erik Polák na konferenci o Shoa jako pracovník Terezínského památníku.
č. 10 – Erik Polák s matkou.
č. 11 – Erik Polák – kniha vzpomínek „Tři kapitoly“.
č. 12 – Helga Hošková – Weissová – současný portrét.
č. 13 – Obraz z II. sv. války.
č. 14 – Helga Hošková s rodinou (dítě v popředí).
č. 15 – Obraz s protiválečnou tématikou
č. 16 – Libeňská momentka H. Hoškové
č. 17 – „Stolpersteine“ – tzv. „kámen zmizelých“ otce A. L. Emila Lustiga
č. 18 – Deník Helgy Hoškové s kresbami z Terezína
č. 19 – Kufr Helgy Hoškové
č. 20 – Celkový pohled na židovskou čtvrť na břehu ramene Vltavy. Pohlednice pořízená ze Zámeckého vrchu pochází z počátku 20. stol., kdy již bylo rameno Vltavy proměněno v říční přístav.
č. 21 – Nová synagoga postavená u křižovatky tehdy Primátorské třídy a železniční trati v ulici Na Žertvách, v bezpečném místě, kam již nedosahovaly pravidelné záplavy, které postihovaly celou židovskou čtvrť a s ní i původní renesanční synagogu. Synagoga byla vysvěcena v roce 1858 a její plášť byl zdoben novorománskými štukovými dekory.
č. 22 – Rabín Heřman Stránský, který sloužil Libeňské židovské obci dlouhých 50 let na přelomu 19. a 20. Století.
č. 23 – Jeho nástupce libeňský rabín dr. Otokar Kraus byl posledním rabínem násilně zrušené obce. Zahynul se svou manželkou a dcerou v Osvětimi.
č. 24 – Jad – ukazovátko na Tóru slouží ke sledování textu při čtení z Tóry.
č. 25 – Takzvaný Rabínský domek byl postaven počátkem 20. stol., od roku 1919 začal být využíván jako obecní dům a zimní modlitebna. Původně přízemní objekt rozšířil o patro s bytem rabína a jeho rodiny ve 30. letech rabín dr. Otokar Kraus. Dům byl zbourán v 80. letech rámci asanace okolí pro výstavbu stanice metra Palmovka.
č. 26 – Pohled do interiéru synagogy se zachovanou plastickou výzdobou ve stylu novo románsko byzantského tvarosloví. Synagoga má do dnešních dnů původní vzhled se zachovaným dřevěným oltářem – áronem ha-kodeš.
č. 27 – Pohed západním směrem k nověji zřízené nižší galerii pro umístění varhan
č. 28 – Půlkruhově zakončený štít áronu ha-kodeš s Davidovou hvězdou a symboly původního Jeruzalémského chrámu.
č. 29 – Detail štukové výzdoby parapetu ženské galerie
č. 30 – Pohled na původní starý hřbitov, který stojí při úpatí Libeňského mostu, původně na mírném svahu.
č. 31 – Také hřbitov byl často zaplavován rozvodněným tokem Vltavy.
č. 32 – Původní domek hrobníka při vstupu na hřbitov, zbourán při stavbě náspu Libeňského mostu, kdy byl zabrán severní cíp hřbitova.


č. 33 – Pohled na část ještě fungujícího hřbitova
č. 34
– Rovinatá spodní část hřbitova, nejstarší náhrobní kameny.
č. 35
– Postupné zasypávání starého židovského hřbitova v Libni v roce 1965 v rámci akce „Za Prahu krásnější“.
č. 36
– Postupně navezená až šestimetrová vrstva kamenů a zeminy pokácela a zničila náhrobní kameny.
č. 37 – Krabička sirek s dobovou nálepkou akce „Za Prahu krásnější“
č. 38 – Severozápadní strana Koželužské ulice v devadesátých letech 19. století
č. 39 – Dům na nároží Koželužské a Chocholouškovy ulice v padesátých letech 20. století
č. 40 – Opuštěné domy ve Voctářově ulici před asanací na konci 50. let
č. 41 – Nábřeží s alejí, severní strana židovské čtvrti v roce 1925
č. 42 – Plán židovské čtvrti podle katastrální mapy z roku 1842
č. 43 – Plán židovské čtvrti s popisem obsahu jednotlivých objektů
č. 44 – Dnešní Koželužská ulice na kresbě F. Kořenského z roku 1892
č. 45 – Reklamní hodiny firmy Libenia Ludvika Jellinka
č. 46 – Nároží Voctářovy a Koželužské ulice na konci 50. Let
č. 47 – Povozy na nábřeží u prvních libeňských továren podél Voctářovy ulice
č. 48 – Nábřeží s alejí, severní strana židovské čtvrti v roce 1925
č. 49 – Nábřeží židovské čtvrti, Voctářova ulice v roce 1924
č. 50 – Rozšířená část Koželužské ulice, střed židovské čtvrti na snímku z třicátých let 20. století
č. 51 – Historik Koppelmann (Kalman) Lieben (1811–1892), autor monografie o Starém židovském hřbitově
č. 52 – Hebraista dr. Salomon Hugo Lieben, který v roce 1906 založil – jako jednu z nejstarších institucí tohoto druhu v Evropě – Židovské muzeum v Praze
č. 53 – Alfred Eckstein, starosta židovské obce po vzniku první republiky
č. 54 – Dalším starostou byl Afred Bruml
č. 55 – Posledním starostou Židovské obce v Libni byl Hugo Schönberger
č. 56 – Vojtěch Rakous, vlastním jménem Albert Östreicher (1862–1935), prozaik a publicista, význačný představitel česko-židovského hnutí, usilujícího o spolupráci obou kultur
č. 57 – Stará vydání Rakousových knížek, souborů humoristických povídek, často z židovského prostředí
č. 58 – Povodeň v březnu roku 1895
č. 59 – Povodeň ve Voctářově ulici
č. 60 – Přeprava na lodičkách při povodni v Koželužské ulici
č. 61 – Historik a pedagog Ladislav Hejtmánek, autor Kroniky obce libeňské
č. 62 – Libeňská kronika
č. 63 – Povodeň v březnu roku 1895
č. 64 – Strojní přádelna, tkalcovna a barvírna bratří Perutzů v devadesátých letech 19. století
č. 66 – Továrna na barvení kůží Ludvíka Jellinka v devadesátých letech 19. století
č. 67 – Továrna na kožené a voskované plátno a koberce M. Grab a synové kolem roku 1896
č. 68 – Inzerát na výrobky kožedělné továrny Schönberger a syn
č. 69, 70 – Bourání zbytků libeňské židovské čtvrti v průběhu 90. let 20. století, v pozadí historické domy integrované do komplexu továrny S. Schönbergera na kožené zboží
č. 71 – Krabička od krému Libenia, vyráběného firmou Ludvíka Jellinka